Přechod na druhý stupeň přináší dětem řadu změn. Objevují se nové předměty, výuku vedou různí učitelé a nároky na zvládnutí učiva se postupně zvyšují. Děti proto zpravidla potřebují věnovat více času také domácí přípravě.
Druhý stupeň se nese ve znamení řady změn
Výuka na druhém stupni funguje jinak než v prvních letech školní docházky. Děti už nemají jednoho učitele pro většinu předmětů, ale setkávají se s několika vyučujícími, z nichž každý se soustředí na svou oblast. To klade větší nároky na samostatnost, organizaci i schopnost využívat znalosti získané v předchozích ročnících. Pokud dítě některé základy nemá dostatečně upevněné, může pro něj být další učivo výrazně náročnějš a mohou se objevit problémy se učením.
Přechod do šesté třídy proto bývá pro část žáků obtížný. Na začátku školního roku se sice obvykle část látky zopakuje, brzy však přibývají nové učební celky a tempo se zrychluje. Vyplatí se proto případné mezery řešit co nejdříve a vést dítě k tomu, aby látce skutečně rozumělo, místo aby se ji učilo pouze nazpaměť před písemkou.
Jak dlouho by se tedy děti měly učení věnovat
Nelze přesně určit, kolik minut nebo hodin by mělo dítě každý den strávit učením. Záleží na jeho tempu, schopnosti soustředit se i na náročnosti konkrétního učiva. Výhodu mají děti, které si už na prvním stupni osvojily pravidelnou přípravu a naučily se látce rozumět, ne ji pouze mechanicky opakovat. Přechod na druhý stupeň pak pro ně bývá méně náročný.
Jednotlivé předměty navíc na sebe postupně navazují. Pokud dítě některou část učiva přeskočí nebo jí neporozumí, mohou se jeho potíže v dalších ročnících prohlubovat. Důležitější než dlouhé sezení nad učebnicemi je proto pravidelnost, pochopení souvislostí a včasné doplnění chybějících znalostí.
Více informací ze světa vzdělávání najdete na www.basic.cz.
