Miluji ho, ale – jeho rodina mě přivádí k šílenství!

Bohužel, stává se … Partnera milujete, ale jeho rodina je z úplně jiného soudku. Zatímco on stává mužem vašeho života, s nimi si nevíte přijít na jméno, jakkoli se snažíte.

Přítelova rodina není zrovna šálek kávy, jakou preferujete. Dokonce ani čaj; mnohokrát jsou nepříjemným nápojem, po kterém vám zůstane pachuť v ústech. A vy si s hrůzou uvědomujete, že pachuť nikdy nezmizí, protože s ní budete muset žít do konce života.

Do jaké míry zasahují do vašeho života?
Rodinu si nevybíráme, ale v dospělosti jsme sami sobě pány a její vliv můžeme omezit. Samozřejmě, pokud ji nenecháme motat se v našich životech a dělat za nás rozhodnutí. Známá měla během vysoké školy přítele, s jehož rodinou si skutečně neměla co říct.

Když se seznámila s otcem, autoritativní hlavou rodiny, cítila se jako vetřelec. Jasně jí dal najevo, že v jejich domě není vítána, a je nehodnou partnerkou pro jeho syna. V tomto případě bylo ukončení vztahu na spadnutí; přítel se jí nejenže nezastal, ale chytal manýry svého otce.

Vztah nemusí být odsouzen k zániku jen proto, že nejste s jeho matkou nebo sestrou nejlepší kamarádky. Návštěvy se nemusí podobat nocování v domě hrůzy s výhrou pro toho, kdo přežije. Uvědomte si, že pro váš vztah je výhrou už jen to, pokud se vám nemotají do života. Štiplavé poznámky a připomínky vám mohou být koneckonců jedno, pokud vašeho muže nepřesvědčují o tom, že si má najít někoho jiného, ​​nebo že ten dům na jejich ulici je na prodej a určitě byste ho měli koupit.

Nenávist je silné slovo
Je důležité uvědomit si emoci, kterou vůči nim cítíte. Je to skutečně nenávist? Nesympatie nemusí sklouznout do hněvu nebo nenávisti; pokud máte jiné názory na život jako vaše tchýně neznamená to, že ji musíte nenávidět.

To, že s vámi někdo nesouhlasí neznamená, že vás nemá rád. Ale pojďme na problém z jiného soudku – někdy se stává, že ačkoli máte vše v hlavě v pořádku, rodina vašeho muže ne. Jsou manipulativní, urážejí se navzájem a vy cítíte v jejich domácnosti jen pokrytectví a odsouzení? Bohužel, i to se stává.

Respekt k partnerově rodině vyjadřuje úctu k partnerovi.
Rodinu si nevybíráme, přátel ano. Občas se stydíme za to, z jaké rodiny pocházíme. Pokud vás už partner představí, možná brní více než vy. Možná je nervóznější než vy, a obává se, že prostředí, ve kterém vyrůstal vás odradí.

Každopádně byste si měli zapamatovat jednu základní věc: respekt k jeho rodině znamená úctu k němu. Pokud jeho rodinu odsoudíte, budete k nim nepříjemná, koneckonců ubližujete pouze partnerovi. Slušnost, kterou vůči nim vykazujeme, projevujeme hlavně partnerovi.

Z toho důvodu je velmi důležité, jak reagujete při nepříjemných poznámkách jeho rodiny. Pokud se pustíte do hádek za jakoukoli hloupost, partner cítí úzkost; cítí jakoby si musel vybrat stranu, jejíž dá za pravdu. Pokud reagujete klidně a nenecháte se ovládat emocemi, v partnerových očích stoupnete a bude vám nesmírně vděčný, že jste ta dospělejší a rozumnější, když už jeho rodina ne.

Nemusíte je milovat
I vy jste si vytvořili krásnou představu, že pokud poznáte muže, jeho matka vás bude zbožňovat, a s jeho sestrou budete chodit spolu na kávu a nakupovat? Jistě, myšlenka krásná, ale často vzdálená od reality na vesmírné roky. Čím dříve si uvědomíte, že nemusíte mít s jeho rodinou úžasný vztah, tím lépe.

Kdo řekl, že je musíte mít ráda? Úspěšnost vztahů se neměří vztahem, jaký máte s jeho rodinou, ale jaký máte s partnerem. Váš vztah s partnerem by měl být priorita, proto se nesnažte všemožnými způsoby zalíbit jeho rodině. Známá strávila neskutečné množství času snahou navázat vztah s rodinou svého přítele.

Nikam to nevedlo, jen ji to nesmírně vyčerpalo a frustrovalo. Po letech si konečně přiznala, že jsou prostě jiné osobnosti a nikdy si s nimi nebude vesele klábosil na terase. Opustila tuto představu a zaměřila se na vztah s přítelem. S ním má úžasný vztah, s jeho rodinou žádný – a funguje to.

Jak si s tím poradit?
Existují jistá pravidla, s jejichž pomocí nastavíte balanc. Jak bylo napsáno, nemusíte jeho rodinu milovat, stačí zdvořilost. Pokud se stanovené hranice překročí, klidně to dejte najevo, ale s klidem a bez urážek a scén. Což mě přivádí k prvnímu bodu a to nastavení hranic.

1. Hranice

Dbejte na to, abyste měli s partnerem stejný názor na dodržování hranic. Pokud se jeho rodina stará až příliš do vašeho života, a jemu to nevadí no vám ano, oheň je na střeše. Proto je velmi důležité stanovit si odtud potud. Hranice, přes kterou se prostě nejde a tečka. Tchyně může přinést koláč, ale ne vždy, když se jí zachce Mohou přijít na návštěvu, ale musí dát dostatečně předem vědět. Rozmazlovat vnoučata, ale nebránil vaši autoritu.

i partnerově rodině, tak kvůli němu. Neznamená to ale, že budete mlčet a všechno snášet; ohradit se a pevně si stát na dodržování hranic nemusí být neslušná výměna vulgární. Pokud potřebujete vyřešit nějaký problém s partnerem, je jiné pokud řeknete Tvá rodina je úplně blbá, nenávidím je, než Bohužel, necítím se tam dobře, protože mám pocit, že mluví jiným jazykem. První varianta partnera zamrzí a ublíží vašemu vztahu, druhý otevírá diskusi a skutečné řešení problému. Nebude cítit, že ho napadl a tuto situaci mu dáváte za vinu. Naopak, začnete pracovat jako tým, který se vzájemně respektuje. Nebojujete proti sobě, ale proti problému.

3. Žádné ultimáta

Buď já nebo oni! Ještě stále se děje, že žena odsoudí partnerovu rodinu a pak dává muži ultimáta. Má si vybrat mezi ní a jimi, sex nebo oni. Vydírání značí nezralost, ultimáta sobeckost. Taková osoba myslí jen na sebe a nezajímají ji partnerovy pocity. Uvědomte si, že při hádce s jeho rodinou by partner neměl být postaven do situace, kdy si má vybírat mezi vámi a rodinou. Je to váš problém, váš boj a čekat, že to partner vyřeší, skutečně není dospělé. Jakož i zakazovat mu, aby se s rodinou setkával.

4. Nemusíte být přítomna při každé návštěvě

Toto je řada za milion. Shodneme se, že navštěvovat rodinu je občas za trest, ale nemusíte se zúčastnit každé návštěvy. Partner může jít na dopoledne domů sám, a vám se naskytne příležitost vyložit nohy, dát si vanu, přečíst časopis a rozmazlovat se tou voňavou maskou na obličej. Abyste měla s jeho rodinou klidné vztahy, někdy stačí omezit častý kontakt na občasný.

5. Empatie

Nesympatie se dokáží nabalit a ani nevíte jak, už vám leze na nervy cokoliv, co jeho otec udělá nebo řekne. Nádech, výdech – a empatie. Zkuste se na celou situaci dívat jinak. Jaké asi měli dětství jeho rodiče, pokud se chovají takto? Je jeho bratr emocionální nevyzrálá osobnost, když má takové hloupé poznámky? Pokud ano, jaký asi musí být nešťastný a musí mít neuspokojivé vztahy! Je jednoduché lidi odsoudit aniž bychom znali příběh za jejich chováním. Podstatné je, že jejich chování vypovídá více o nich samých, než o vztahu k vám – a pokud si toto uvědomíte, předejdete mnohým nepříjemnostem.

6. Snažte se vidět pocity za kritikou

S empatií souvisí i tento bod. Jeho matka může každou návštěvu kňourá jako dítě, že už jdete pryč – a vás to samozřejmě dovádí k šílenství. Zkuste si však uvědomit pocity, které se skrývají za tímto nedospělým chováním. Miluje svého syna a je její pravděpodobně líto, že ho nevidí častěji. To neznamená, že máte každou volnou chvíli trávit u nich; značí to však, že jste dospělá, zralá osobnost, které chápe pohnutky jiných a dokáže se nad jejich chováním povznést.

7. Neberte si nic osobně

Čím nejistější osoba je, tím více osobnější si bere veškerou kritiku a nepříjemné poznámky. Já osobně se řídím heslem: Neber si kritiku osobně od těch, ke kterým by sis nešel pro radu. Chování člověka vypovídá více o něm, o vztahu k sobě samému. Pokud vás kritizují při každé vhodné příležitosti, pravděpodobně s nimi stejně povídali jejich rodiče. Byly dětmi, stejně kritizovanými, jako kritizují teď vás. Naučili se takto chovat nejen s ostatními, ale hlavně sami se sebou. Není to smutné? Umíte si představit, jací musí být takový lidé nešťastní celý život, když se jejich vnitřní hlas rovná takovému množství kritiky? Jak se chováme k jiným lidem je odraz toho, jak se cítíme uvnitř. Myslím, že to je dostatečný důvod, abychom cítili porozumění a lítost, a přestali si jejich poznámky brát osobně, nemyslíte?

Je velmi jednoduché vinit za naše pocity a reakce jiných lidí. Rodina vašeho přítele je možno nesnesitelná, ale nezměníte ji. Co však změnit můžete, je vaše reakce. Přestože ve vás dokáží vyvolat hněv, zamyslete se proč je tomu tak. Pracovat s sebou a pociťovat vnitřní klid je ta nejlepší cesta k spokojenému životu. Pamatujte, že pokud nemáte nepřátel uvnitř sebe, ti venku vám nemohou ublížit …